Výcvik
Jak naučit psa chodit na vodítku bez tahání
Tahání za vodítko nevyřeší škubání ani trest - psa naučíte chodit na volném vodítku tím, že napnuté vodítko vždy zastaví pohyb vpřed a volné vodítko ho odmění pokračováním procházky.
Kuba · Aktualizováno
Proč tahání za vodítko nefunguje
Pes se táhne, protože ho to dosud vždy dostalo blíž k tomu, co ho zajímá - k vůni, k jinému psovi, k rohu, za který chce vidět. Podle Ontario SPCA k tahání přispívá i to, že pomalá procházka je pro psa nudná - pokud má přes den málo pohybu a podnětů, hledá si na vodítku vzrušení sám, a stejně silně ho dopředu žene přirozená potřeba čichat. Z pohledu psa je tah funkční strategie: čím víc táhne, tím rychleji se dostane k cíli, a chování, které funguje, se opakuje.
Trhání vodítkem jako „odpověď“ na tah je navíc přímo averzivní metoda a riziko jen zvyšuje, ne snižuje - AVSAB uvádí, že averzivní metody (včetně trhání vodítkem, obojků s bodci nebo elektrických obojků) se nemají používat za žádných okolností a výcvik má stavět jen na pozitivním posílení. Stejně tak veterinární behavioristé podle AVMA nedoporučují averzivní metody v žádném modifikačním plánu chování, a to ani u psů, kteří už mají problémové chování. Řešení proto nehledáme v silnější reakci na tah, ale v tom, že tah přestane fungovat a odměnou se stane naopak volné vodítko.
Red Light, Green Light (technika semaforu) - základní technika
Základní technika podle San Diego Humane Society staví na jednoduchém pravidle: napnuté vodítko vždy znamená zastavení, volné vodítko vždy znamená pokračování v chůzi.
- Green light: dokud je vodítko volné, procházka pokračuje - to je pro psa odměna sama o sobě.
- Red light: jakmile se vodítko napne, majitel se zastaví na místě a čeká, dokud pes sám neuvolní tah (např. se otočí, poodstoupí nebo si sedne).
- Jakmile je vodítko znovu volné, chůze pokračuje - pes se tak učí, že volné vodítko je to, co ho posouvá vpřed.
Technika funguje jako důsledná, klidně opakovaná sekvence, ne jako jednorázový zákrok - první procházky s ní bývají pomalé a plné zastavování, což je u nácviku očekávatelné.
Be a Tree (staň se stromem) a U-turn (obrat čelem vzad) - co dělat, když pes stejně táhne
Podle Ontario SPCA má majitel při napnutí vodítka na výběr ze dvou reakcí:
- Be a Tree - zastavit se na místě a stát bez pohybu, dokud pes vodítko sám neuvolní.
- U-turn - otočit se a jít klidně opačným směrem, čímž se pes musí vrátit k majiteli, aby vodítko zůstalo volné.
Klíčové pravidlo je u obou variant stejné: pes nesmí být tahem nikdy odměněn tím, že ho tah přiblíží k cíli. Pokud by majitel občas povolil a šel dál i s napnutým vodítkem, signál se pro psa rozostří a tah se znovu vyplatí.
Odměňování očního kontaktu
Sledování majitele je pro psa alternativa k tahání vpřed - pokud se psovi vyplatí podívat se na majitele, nemusí se spoléhat na tah jako jediný způsob, jak s majitelem komunikovat. Podle Ontario SPCA se oční kontakt (tzv. „watch“) odměňuje pamlskem nebo pochvalou pokaždé, když se pes na procházce sám podívá směrem k majiteli, zvlášť v situacích, kdy by jinak táhl za rozptýlením.
Navazující technikou, jak psa naučit dobrovolně sledovat a spolupracovat s majitelem, je bucket game (hra s kbelíkem) - učí psa dobrovolné spolupráci a jasné signalizaci souhlasu, což se hodí i mimo vodítko, kdykoli má pes sledovat majitele místo toho, co ho táhne pryč.
Okamžitá reakce - pár kroků navíc dělá signál nejasným
Podle SF SPCA je nutné na napnutí vodítka reagovat okamžitě, hned při prvním napnutí - i pár kroků tahání navíc dělá psovi signál nejasným. Pokud majitel zareaguje až po chvíli, pes si mezitím stihl spojit tah s postupem vpřed, a nácvik se tím zpomaluje. Důslednost v načasování je proto důležitější než síla nebo délka reakce.
Jaké vodítko na nácvik použít
Na samotný nácvik Red Light, Green Light, Be a Tree a U-turn se hodí krátké pevné vodítko - dává majiteli jasnou a okamžitou zpětnou vazbu o tom, kdy je vodítko napnuté a kdy volné, a umožňuje rychle a předvídatelně reagovat.
Dlouhé vodítko nebo stopovačka se naopak pro tento konkrétní nácvik nehodí - pes má víc prostoru se rozeběhnout dřív, než se vodítko napne, takže signál „napnuté vodítko = stop“ je méně jasný a nácvik ztěžuje. Dlouhé vodítko má své místo jinde, například při volném pobíhání na bezpečném prostranství, ale ne při učení chůze na volném vodítku ve městě. Žádné averzivní pomůcky (obojky s bodci, elektrické obojky, stahovací obojky) se nepoužívají za žádných okolností - viz Obojek a vodítko.
Když se to nedaří - realistická očekávání
Nácvik chůze na volném vodítku je postupný proces a dny frustrace jsou při něm normální - zvlášť v prostředí s mnoha rozptýleními, kde pes zapomíná, co se doma nebo na klidné ulici naučil.
Pokud procházka připomíná spíš sled zastavování než chůzi, je na místě zpomalit: zvolit kratší úseky nácviku a prostředí s nižším rozptýlením (klidná ulice místo rušného parku), a teprve postupně přidávat náročnější situace. Tlak na rychlý výsledek obvykle jen prodlužuje frustraci na obou stranách vodítka.