← Zpět na Výchovu

Kooperativní péče

Co je bucket game (hra s kbelíkem) a jak ho naučit

Bucket game (hra s kbelíkem) je metoda souhlasu - pes se dívá na kbelík = „pokračuj“, odvrátí pohled = „zastav“. Vymyslel ho trenér Chirag Patel a je základem veškeré kooperativní péče.

Kuba · Aktualizováno

Jak bucket game funguje

Bucket game stojí na jednoduchém principu, který každý pes pochopí přirozeně: pes sám řídí, co se děje. Pokud se dívá na dohodnutý zaměřovací předmět (kbelík, miska nebo jiná nádoba), dává tím najevo, že souhlasí s tím, co mu právě děláte - třeba kartáčujete srst nebo kontrolujete tlapky. Jakmile pohled odvrátí, ihned přestanete.

Žádné signály, žádné povely - pes se učí, že jeho tělesný jazyk má skutečný vliv na situaci. To je zásadní rozdíl od přístupu, kde pes péči pouze snáší.

Zelená = pes se dívá na kbelík. Červená = pes odvrátí pohled. Pes se sám přepíná mezi zelenou a červenou - vy jen reagujete.

Co budete potřebovat

  • Kbelík nebo miska - může to být doslova plastový kbelík, větší miska, kelímek nebo jiná stabilní nádoba. Důležité je, aby byl předmět pro psa vizuálně jasný a vždy stejný - a aby to nebyla miska, ze které pes běžně jí, jinak si ji bude plést s krmením. Pokud budete hru později trénovat i mimo domov, vybírejte předmět, který se dá snadno přenášet.
  • Pamlsky - velmi hodnotné, které pes dostává jen při tréninku. Malé kousky, aby mohl trénink trvat déle bez přesycení.
  • Pár minut klidu - krátká sezení fungují lépe než dlouhá. Na začátku stačí jen chvilka denně.
  • Klidné prostředí - bez jiných psů, dětí nebo rušivých zvuků, alespoň dokud pes princip zvládne.

Krok za krokem

Každý krok procvičujte, dokud ho pes zvládá spolehlivě a klidně. Nepospíchejte na další fázi. Pokud si chcete jednotlivé kroky nejdřív prohlédnout na videu, ukázky najdete v sekci Zdroje níže.

01

Zaveďte kbelík

Položte kbelík na zem před psa. Nic dalšího - jen nechte psa si ho prohlédnout. Žádné povely.

02

Dejte pamlsky do kbelíku

Dejte pamlsky do kbelíku - pes se na ně začne přirozeně dívat. Odměňujte každé soustředění pohledu na kbelík. Opakujte, dokud pes aktivně hledí na kbelík, jakmile ho vidí.

03

Přidejte ruku v blízkosti psa

Zatímco se pes dívá na kbelík, přibližte ruku k jeho tělu - nezkoušejte se ho zatím dotýkat. Pokud zůstane klidný a hledí na kbelík, dejte pamlsek. Pokud se odvrátí, ruku odtáhněte a počkejte.

04

Přidejte krátký dotyk

Jakmile pes přijímá přítomnost ruky klidně, přidejte lehký dotyk na neutrální místo (záda, bok). Dotyk trvá jen vteřinu. Pes hledí = pokračujte. Odvrátí se = ruku odtáhněte okamžitě.

05

Postupně prodlužujte kontakt

Přecházejte z jedné vteřiny na tři, pak na pět - vždy jen tehdy, když pes zůstává dobrovolně v pozici a hledí na kbelík. Tempo určuje pes, ne vy.

06

Zastavte, jakmile pes odvrátí pohled

Tohle je nejdůležitější krok. Jakmile pes odvrátí pohled od kbelíku, okamžitě zastavte - ruku odtáhněte, přestaňte se dotýkat, udělejte krok zpět. Pes se tak učí, že jeho signál funguje. Počkejte, až sám obnoví kontakt s kbelíkem, a pak pokračujte.

Štěňata, nedůvěřiví a úzkostní psi

U štěněte bez negativní zkušenosti s manipulací obvykle jednotlivé kroky ubíhají rychle - nemá se čeho bát, takže princip pochopí za pár sezení. U dospělého psa s nedůvěrou k dotyku (například z útulku nebo po nepříjemné zkušenosti u veterináře) jde postup pomaleji. Takový pes se souhlasu učí díky postupné desenzitizaci - tím, že ubere tlak situace, se naučí říkat „ano“ častěji. Jděte proto v menších krocích a nechte mu na každou fázi víc času.

Pokud pes zůstane pohledem upřený na kbelík a sám se neodvrátí ani po chvíli, hoďte pamlsek stranou jako reset - přeruší tím upřený pohled a hra může znovu začít od začátku. Pokud je pes natolik úzkostný, že se ke kbelíku vůbec nepřiblíží nebo na cvičení nereaguje, zpomalte a zkombinujte bucket game s obecnou desenzitizací a kontrapodmiňováním na strach z dotyku - v takovém případě je vhodné přizvat force-free trenéra nebo veterináře certifikovaného v přístupu Fear Free (certifikace zaměřená na minimalizaci strachu a stresu zvířat při veterinární péči).

Přenos do reálných situací

Jakmile pes zvládá hru spolehlivě doma v klidu, přeneste ji tam, kde ji budete opravdu potřebovat - na veterinu, ke groomerovi nebo kamkoli jinam mimo domácí prostředí. Vezměte kbelík s sebou a v novém prostředí nejdřív zopakujte první kroky, než přejdete k samotnému ošetření. Bucket game funguje jen tehdy, když ho respektují i další lidé kolem psa - pokud s ním pracujete u veterináře nebo v salonu, musí být ochotní ošetření zastavit ve chvíli, kdy pes odvrátí pohled od kbelíku. Vyplatí se proto předem najít veterináře nebo groomera, který force-free přístup zná a je ochotný ho dodržet.

Nejčastější chyby

  • Ignorovat odvrácení pohledu. To je nejčastější chyba - a zároveň ta nejdůležitější. Pokud pokračujete v dotyku i přes odvrácení pohledu, celá metoda přestane fungovat. Pes se naučí, že jeho souhlas na ničem nezáleží.
  • Spěchat na kontakt. Mnoho lidí přeskočí první kroky a rovnou zkouší sahat na citlivá místa. Bucket game se buduje postupně - záda před ušima, uši před tlapkami, tlapky před drápy.
  • Příliš dlouhá sezení. Krátké sezení je maximum, zejména na začátku. Unavený nebo přesycený pes se učí hůř a začne odmítat spolupráci - ne ze vzdoru, ale z vyčerpání.
  • Nucení k pohledu na kbelík. Pohled na kbelík musí být dobrovolný. Nikdy neotáčejte psovi hlavu ke kbelíku - tím popíráte celý princip souhlasu.

Kam dál

Zdroje