← Zpět na Výchovu

První dny doma

Odčervení štěněte - kdy, čím a proč to nepodceňovat

Odčervení bývá jednou z prvních věcí, na které se nový majitel zeptá veterináře. Štěňata se běžně rodí s parazity už od feny, aniž by za to chovatel mohl - proto se odčervují už od raného věku, podle doporučení veterináře.

Proč se štěňata rodí s červy

Nejrozšířenější parazit u psů - škrkavka Toxocara canis - má v těle feny uložena larvální stádia v tkáních v klidovém stavu. Jakmile fena otěhotní, hormony tato stádia aktivují a larvy migrují přes placentu do plodů. Štěně se tedy rodí s infekcí, aniž by se o ni samo muselo „zasloužit“. Přenos pokračuje i po narození: larvy přecházejí do mléka, takže každé kojení infekci prohlubuje.

Výsledek: infekce škrkavkou Toxocara canis je u štěňat běžná (i přenosem před narozením), pokud březí fena nebyla odčervována preventivně. I při preventivním odčervení feny není eliminace parazitů zaručeně úplná, protože larvální stádia ukrytá v tkáních jsou pro většinu antiparazitik nedostupná.

Odpovědní chovatelé zpravidla zahajují odčervování štěňat ještě před prodejem. U svého chovatele si ale vždy ověřte v předávacím protokolu, jaké schéma skutečně použil, a v případě nejistoty se poraďte s veterinářem.

Nejčastější parazité u psů v Česku

Ne všechny parazity je nutné brát stejně vážně - z hlediska zdraví psa i z hlediska rizika pro lidi se výrazně liší. Přehled těch, se kterými se u nás setkáte nejčastěji:

ParazitPřenosProjevyZoonóza?
Toxocara canis
škrkavka psí
Placenta, mléko, kontaminovaná půda Nafouklé bříško, průjem, zvracení, zpomalený růst; velká nákaza může být u štěněte smrtelná Ano - vajíčka ze psích výkalů jsou infekční pro lidi; u dětí mohou způsobit migraci larev do orgánů (viscerální larva migrans) nebo oka
Dipylidium caninum
tasemnice
Pozření infikované blechy (mezihostitel) Články tasemnice ve výkalech nebo kolem řitního otvoru (připomínají semínka sezamu) Zřídka - nutné pozřít infikovanou blechu; u malých dětí možné
Ancylostoma caninum
háďátko, měchovec
Kůží (průnik z kontaminované půdy), mlékem Průjem, tmavá nebo krvavá stolice; u štěňat silná anémie (parazit se živí krví) Larvy mohou penetrovat lidskou kůži (kožní larva migrans) - hlavně tropická rizika, v ČR nízké
Giardia
prvok
Kontaminovaná voda nebo výkaly Průjem (často mazlavý, světlý, zapáchající), hubnutí; může být i bez příznaků Potenciálně - některé kmeny Giardie jsou přenosné na lidi, zejména u imunosuprimovaných osob
Trichuris vulpis
trichura, tenkohlavec
Kontaminovaná půda; vajíčka přežívají v půdě dlouhodobě Vodnatý nebo krvavý průjem, hubnutí Ne - nepřenáší se na lidi

Toxocara canis je nejzávažnější z pohledu veřejného zdraví. Vajíčka v půdě jsou infekční měsíce až roky. Děti se infikují nejčastěji při hře v pískovišti nebo kontaktem se psem a nedostatečnou hygienou rukou. Proto se odčervování štěněte a pravidelná hygiena netýkají jen zdraví psa, ale i zdraví rodiny.

Odčervovací schéma štěněte

Orientační rámec, ze kterého vychází veterinární organizace, vypadá takto. Konkrétní schéma vám vždy upřesní veterinář podle rizik, lokality a zdravotního stavu štěněte:

Věk štěněteDávkaPoznámka
2 týdny 1. odčervení Zahajuje chovatel; štěně teprve začíná sát plnými doušky
4 týdny 2. odčervení Opakování nutné - přípravky ničí dospělé formy, nikoli stádia v tkáních feny
6 týdnů 3. odčervení Stále u chovatele nebo u vás, pokud přebíráte štěně dříve
8 týdnů 4. odčervení Typicky při první návštěvě veterináře, zároveň s první vakcinací
10 týdnů 5. odčervení Poslední dávka ve dvoutýdenním intervalu; přesné schéma vám upřesní veterinář
3.–6. měsíc Měsíčně U štěňat s trvale zvýšeným rizikem (např. chov ve skupině, útulek) ESCCAP doporučuje měsíční odčervování do 6 měsíců věku; u ostatních schéma upřesní veterinář
Od 6 měsíců (dospělý pes) Podle rizikové skupiny (ESCCAP): 1–2× ročně až měsíčně; když riziko není známo, nejméně 4× ročně Nebo dle výsledků koprologického vyšetření - viz níže

Jak zjistit svou rizikovou skupinu
Podle evropského doporučení ESCCAP se dospělí psi dělí do čtyř rizikových skupin, podle kterých se liší i frekvence odčervování:

  • Skupina A - pes se nepohybuje volně venku, nepřichází do kontaktu s jinými psy a nežere kořist ani syrové maso: odčervení 1–2× ročně, nebo podle koprologického vyšetření.
  • Skupina B - pes je venku v kontaktu s jinými psy, ale nežere kořist ani syrové maso, v domácnosti nejsou malé děti: odčervení 4× ročně.
  • Skupina C - jako skupina B a navíc je pes v kontaktu s dětmi nebo seniory: odčervení 4–12× ročně.
  • Skupina D - pes žere slimáky, hlemýždě nebo trávu: odčervení zpravidla měsíčně (cca 12× ročně); přesnou frekvenci a výběr účinné látky proti tasemnicím určí veterinář.

Do které skupiny váš pes patří a jak přesně schéma nastavit, posoudí veterinář. Alternativou k pravidelnému odčervování „naslepo“ je koprologické vyšetření stolice - ukáže, jestli je odčervení skutečně potřeba.

Důvod, proč se odčervuje tak často a opakovaně, je biologický: přípravky eliminují dospělé červy ve střevě, ale larvální stádia schovaná v tkáních matky nejsou dostupná. Jakmile se nové larvy z tkání aktivují a dorostou do střeva, je potřeba další dávka. Proto samo jedno odčervení nestačí.

Jak odčervovat správně

Tablety od veterináře, ne z drogerie

Volně prodejné přípravky na odčervení ze supermarketů a drogérií mívají užší spektrum účinku a méně přesné dávkování pro malá štěňata; u štěněte proto vždy dejte přednost přípravku a dávkování doporučenému veterinářem. Veterinární přípravky mají vyšší účinnost a spolehlivější dávkování a pokrývají širší spektrum parazitů - včetně tasemnic, háďátek a v některých případech i Giardie. Cenový rozdíl nebývá dramatický, přitom rozdíl v účinnosti může být zásadní. Kolik odčervení vyjde, se liší podle váhy psa, zvolené účinné látky a konkrétní veterinární ordinace - u drobného štěněte bývá dávka levnější než u dospělého psa, protože se odvíjí od hmotnosti.

U nejmenších štěňat volí veterináři často odčervovací pastu nebo perorální suspenzi místo tablety - dávku tak lze rozdělit přesně podle hmotnosti i u štěněte vážícího jen několik set gramů, a pastu navíc snadněji zadáte i tomu, kdo ještě neumí spolykat tabletu celou. Jakmile štěně naroste, přechází se obvykle na tablety, které jsou pro dlouhodobé pravidelné podávání praktičtější.

Praktické pravidlo: odčervovací přípravek vždy konzultujte s veterinářem, zejména u štěněte. Dávkování závisí na přesné hmotnosti - předávkování je u malých štěňat reálné riziko.

Přehled účinných látek

Veterinární antiparazitika se liší spektrem účinku. Žádná jedna látka nepokryje všechno - proto veterináři často kombinují:

Účinná látkaÚčinkuje protiPoznámka
Pyrantel Škrkavky, háďátka Nejčastěji i v levnějších volně prodejných přípravcích; v nízkých dávkách nemusí být dostatečně účinný
Fenbendazol Škrkavky, háďátka, bičíkovci, Giardia Širší spektrum; obvykle podáváno více dní po sobě
Milbemycin oxim Škrkavky, háďátka, bičíkovci; prevence srdečního červa Obsažen v kombinovaných přípravcích na ochranu před více parazity najednou
Praziquantel Tasemnice (Dipylidium, Echinococcus) Nutný pro eliminaci tasemnic - samotný pyrantel ani fenbendazol na ně nestačí

Kombinovaný přípravek (např. milbemycin + praziquantel) pokrývá nejširší spektrum a je proto běžně používaný pro pravidelnou prevenci u dospělých psů.

Koprologické vyšetření - rozbor stolice

Koprologické vyšetření (flotace nebo sedimentace vzorku stolice) dokáže prokázat přítomnost vajíček nebo cyst parazitů pod mikroskopem. Je to spolehlivější než slepé odčervování - zjistíte, čím přesně pes trpí, a veterinář zvolí cílenou látku.

Kdy ho nechat udělat:

  • Při převzetí nového štěněte od chovatele - jako výchozí stav.
  • Pokud pes trpí přetrvávajícím průjmem, hubne nebo má nafouklé břicho bez jiné příčiny.
  • U psů pohybujících se v přírodě nebo přicházejících do kontaktu s množstvím jiných psů (výstavy, psí hřiště) - pravidelně, jako alternativa ke slepému odčervování bez rozboru stolice.
  • Pokud máte v domácnosti malé děti nebo imunosuprimované osoby - pravidelná kontrola prokazuje nebo vylučuje zoonózy.

Nevýhoda koprologického vyšetření: neprokáže parazity, kteří právě neprodukují vajíčka (některá časná stádia), a je třeba počítat s tím, že negativní výsledek neznamená, že je pes stoprocentně bez parazitů. U štěněte je proto pravidelné schéma odčervování obvykle prioritou, konkrétní úpravy ale nechte na doporučení veterináře.

Prevence: co děláte mezi dávkami

Odčervení eliminuje parazity v době podání - nezabrání reinfekci. Mezi dávkami je klíčová hygiena a prevence kontaktu s možnými zdroji:

  • Vyhýbejte se psím výkalům při venčení. Vajíčka škrkavky jsou v půdě infekční měsíce až roky - i po dlouhé době, kdy již výkaly nejsou viditelné.
  • Myjte si ruce po každém kontaktu se psem - zejména před jídlem a po venčení. U štěňat, která intenzivně olizují ruce, je to obzvlášť důležité.
  • Děti obzvlášť. Rizikové chování (ruce v ústech, hra v pískovišti) kombinované s kontaktem se psem zvyšuje riziko infekce Toxocarou. U malých dětí je dohled nad hygienou nezbytný.
  • Kontrolujte výskyt blech. Tasemnice Dipylidium caninum se přenáší výhradně přes blechy - pes se nakazí pozřením infikované blechy při čištění srsti. Pravidelná antiparazitika proti blechám jsou tedy i součástí prevence tasemnic.
  • Nenechte psa pít z kaluží a přírodních zdrojů. Snadno se tak nakazí Giardií. Pokud se pohybujete v přírodě, dávejte pozor, odkud pes pije.

Pravidelné odčervování snižuje množství parazitů vylučovaných do prostředí - a tím chrání i ostatní psy a lidi v okolí. Je to solidární gesto, nejen veterinární rutina.

Kam dál

Zdroje

Zahraniční zdroje:

České zdroje:

  • Státní veterinární správa ČR (svscr.cz) - obecné informace o zoonózách a prevenci parazitárních infekcí